Blog šílené kokosky

V pondělí máme třetí hodinu angličtinu a hned čtvrtou hodinu němčinu. Na němčině jsme nebyli schopný dát do hromady německé číslo, protože jsme stále měli v hlavě tu angličtinu. A aby toho nebylo málo, sednou hodinu mám ještě kroužek španělštiny. Minulou hodinu jsme začali čísla takže momentálně z toho mám trošku guláš. Zamozřejmě jsou to zcela odlišné jazyky, ale já jsem klidně schopá říct spatlaninu typu "Ich bin en la ecuela" :D Zrovna tuhle větu jsem si v myšlenkách vytvořila, když jsem byla ve škole a chtěla jsem odepsat anglicky jedné osobě, která mě trošku doučuje němčinu :D
Ale proč píšu tenhle článek. Dnes jsem se už dvakrát musela hrozně zasmát. Poprvé když jsem šla ze školy (to teď ale nesouvisí s tématem) a podruhé teď odpoledne. Četla jsem si něco v angličtině na internetu a najednou se tam objevilo číslo 19. No a já čtu čtu a "nojnten" :D Ani "nojncén" ani "najntýn" ale "nojnten" :D Pak jsem si uvědomila, jak jsem to přečetla a musela jsem se tomu zasmát.
No a ještě vám teda řeknu, proč jsem se smála cestou ze školy, když už jsem to nakousla. Prostě si v pohodě jdu a proti mě jdou nějaké ... skoro se mi chce říct babičky. Pak se zastavily.. Já je ignorovala. Jdu kolem nich a oni najednou na mě "dobrý den". Tak jsem si myslela, že se třeba chtějí zeptat na cestu nebo tak něco. Ale ony mi stčily do ruky nějakej letáček, že se na to mám podívat. Tak jsem řekla, že se na to pak podívám a šla jsem. Když jsem byla kousek za nima, podívala jsem se, co mi do daly. Bůh, Bible, Ježíš, křesťanství... Tak jsem se musela začít smát. Považuji se za ateistku, která tak napůl věří v Boha a bojí se, že skončí v pekle. Rozhodně ale nejsem (a ani nechci být) křesťanka. Nelíbí se mi totiž myšlenka, že Ježíš byl Bůh nebo syn Boha nebo co že to měl být. (Klidně mi to někdo vysvětlete, na Slovensku je hodně křesťanů, že?)